Pane doktore, ministr Jurečka se zamotal do vysvětlování, jak to bylo s jeho vánočním večírkem v době střelby na Filozofické fakultě UK. Zvažuje i rezignaci. Je to celé jen trapné, nebo jde o vážnou politickou záležitost?

Dnes jsme všichni, vláda i občané, v situaci, že kdokoliv cokoliv řekne, může to být použito proti němu. Jako v těch amerických detektivkách, gangsterkách a vlastně všech amerických „příbězích ze života“. Ani bývalý prezident, a možná i prezident příští, nejsou a nebudou chráněni před rozhodnutím zlé vůle justičních a policejních orgánů, a proto dokonce musí i dnešní ministr vážit každého slova, aby nebylo použito proti němu. Na našem nedostatečně vykolíkovaném prostranství, na kterém se máme domlouvat, co to je právo a spravedlnost, to není jiné. Jen je to možná, ale to si nejsem jistý, jen trochu zlovolnější.

Pan ministr Jurečka se umí pohybovat v českém politickém příšeří a ví, že se může snadno dostat do spárů justice na dlouhá léta. Nejenom na léta, ale i desetiletí. A proto si připravuje pro všechny případy hloubkovou obranu, za kterou by se nemusely stydět ani všechny bojující strany na Ukrajině.

Anebo je to mnohem jednodušší víc, než si myslíme. Popularita KDÚ-ČSL je spíše žádná než prachmizerná a různé volby se blíží. Lidovci měli vždy svůj elektorát na obecní a komunální úrovni a vědí, že jim členství v pětikoalici velkou slávu nepřineslo. A proto je čas dát voličům najevo, že se nechtějí stát obětním beránkem nebo hromosvodem, který bude snímat všechny hříchy, které zavinili ti druzí. Ani ve vládní koalici se na věrnost a poctivost nehraje, a tak se panu Jurečkovi a jeho bratřím a sestrám mohlo zdát, že se blíží doba, kdy by bylo vhodné být připraveni vystoupit z vlaku řítícího se do nejisté budoucnosti.